Lichtenštejnský zámek Wilfersdorf
Kolébka knížecího rodu Lichtenštejnů
Wilfersdorf je původním rodovým sídlem vládnoucí větve rodu Lichtenštejnů.Kníže Gundaker († 1658) žil se svou rodinou na zámku Wilfersdorf. Od něj se odvozuje rodová linie knížecí rodiny, která dnes sídlí v Lichtenštejnsku. Státním znakem Lichtenštejnského knížectví je znak knížete Gundakera.
Gundakerův syn kníže Hartmann (1613 - 1686) a jeho manželka Alžběta Sidonie (1623 - 1688) se požehnaným počtem svých potomků zasloužili o to, aby rodina přežila dodnes. Byli rodiči 24 dětí, většina z nich se narodila ve Wilfersdorfu.
O dřívějších stavbách na místě dnešního zámku se toho moc nedochovalo. Ví se jen, že na místě dnešního zámku stával ve středověku gotický hrad. Při zahájení rozsáhlých rekonstrukčních prací na jaře roku 2001 byly odkryty základy a části gotických zdí. Při této příležitosti provedl Spolkový památkový úřad také archeologický průzkum.
historický vývoj
rok
1328
1330
1340
1347
1436
1609
1638
1647
1645
1647
1703
1713 až 1721
1721
1801/1802
Až do roku 1848
1866
do roku 2001
2001/2002
od roku 2005
uvádí se, že po bitevní vřavě se hrad a obec Wilfersdorf dostaly do rukou českého krále Jana.
vévodové Albrecht a Otto Rakouský a Štýrský se vzdávají nároků na dům (= hrad) ve Wilfersdorfu ve prospěch Marcharda z Mistelbachu.
bratři Marchart a Erchenprecht z Mistelbachu prodávají mimo jiné tvrz Wilfersdorf bratrům Janu a Leutoldovi z Kuenringu.
při dělení majetku připadá mimo jiné „tvrz ve Wuelfflestorfu“ Leutoltovi z Chuenringu.
se souhlasem vévody Albrechta Rakouského jako feudálního pána odkázal Otto z Meissau mimo jiné „tvrz Wulfleinstorf“ svému strýci z matčiny strany Kryštofovi z Lichtenštejna.
„demolice a následná obnova“ a rozšíření za vlády Gundakera z Lichtenštejna – jeho sídlem byl zámek až přibližně do roku 1625.
z roku 1638 pochází náčrt půdorysu hradu včetně bašt.
proběhla rozsáhlá přestavba celého areálu.
Wilfersdorf se musel vzdát Švédům.
zámek Wilfersdorf podstoupil důkladnou rekonstrukci a získal podobu, která se nám dochovala na Vischerově rytině.
těžké škody při nájezdech Kuruků.
rekonstrukce za vlády knížete Antonína Floriána z Lichtenštejna Antonínem Janem Ospelem, knížecím dvorním architektem. V areálu zámku se nacházely „vodní prvky a fontány“, „amfiteátr“, „sala terrena“ atd. Kameny na zámeckou kašnu pocházely z Moravského Krumlova. Tehdejší stav zachycují některé rytiny J. A. Delsenbacha.
kníže Antonín Florián zemřel - Wilfersdorf zřejmě nebyl pro jeho nástupce důležitý, protože v roce 1723 byly některé místnosti upraveny na sýpky.
částečná demolice hlavní budovy a spojovacích traktů. Model zámku umístěný v 1. patře zachycuje jeho stav před demolicí.
sídlo okresního soudu a místní vrchnosti.
na zámku byla zřízena pruská vojenská nemocnice. Zemřelo zde 40 německých vojáků, kteří se nakazili cholerou. Hrob těchto zemřelých se dodnes nachází na hřbitově ve Wilfersdorfu.
ředitelství správy Nadace knížete z Lichtenštejna využívá cca 15 % plochy zámku.
kompletní rekonstrukce a nové využití v rámci společného projektu obce Wilfersdorf a spolkové země Dolní Rakousko - centrum pro pořádání akcí a výstav, vybudování vinárny a vinotéky.
top výletní cíl Dolního Rakouska.
Historie obce Wilfersdorf je neodmyslitelně spjata s rodem Lichtenštejnů. O pohnuté minulosti jediné dosud žijící rodové linie svědčí četné památky a stavby v obci. Nejzajímavější a nejvýznamnější dominantou města je zámek Wilfersdorf. Tato dominanta bývá označována za bránu k hojně navštěvovaným lichtenštejnským zámkům na Moravě.
V roce 1436 Otto z Maissau odkázal hrad a panství Wilfersdorf Kryštofu II. z Lichtenštejna v léno. Lichtenštejnové udělali z Wilfersdorfu centrum velkého panství, k němuž patřily i Mistelbach a Poysdorf. Zejména baroko na nás pak dýchá na každém rohu. Ať už se jedná o nádherné štíty či fasády z té doby nebo o kapli a kamenné pomníky.
Výzkum a dokumentace: Hans Huysza